Jednou za čas má člověk chuť si tak nějak fotit pro sebe, pro radost. Když na zahradě na jaře vykvete pažitka nebo se začnou červenat lesní jahůdky, je to opravdu síla. A o ní bych se s vámi ráda podělila.

Jsou to vzpomínky na dětství, trošku melancholie, možná smutku, že už je ta doba pryč. Ale když máte děti, vracíte se na místa, kde jste si jako malé holky (kluci) hráli a ono to tam pořád je. Ta vůně, ty barvy, ta chuť si dřepnout na bobek, utrhnout to na tajňačku a ochutnat. Pažitku přežvýkat a vyplivnout a taky doufat, že nikdo nepočítá, kolik tam bylo těch malých jahůdek. Co kdyby se třeba hodily do jogurtu, tvarohu nebo ovocného salátu? Je to jako být malý velký rebel, zloděj a kuchař nebo cukrář junior najednou. Vím, tohle není recept, ale i tak, je to tu…

P.S. Tohle luxusní prkno je výtvor strašně šikovné rodiny Zindulkovic, kteří pro nás připravují dekor do časopisu, kdyby se někdo ptal.